České děti setrvale tloustnou a covid tomu dal poslední ránu. Souvislost s nedostatkem pohybu je evidentní. Hodinu přirozeného pohybu denně nedávají ani náhodou, sportovní kluby bijí na poplach - děti přestaly po lockdownech chodit. Odpovědí je, aby se děti zpotily ve škole. A aby je to navíc bavilo? Trenéři ve škole vědí, jak na to... a deset tisíc dětí už to zažilo.
Tématu se věnoval Ústecký deník a my vám zde přinášíme přepis článku (4 minuty čtení):
Každé čtvrté dítě v Česku má nadváhu. Do škol vyráží profesionální trenéři
(autor: Miroslav Elsnic, Orlický deník) Zatímco před třiceti lety byly obézní jen tři procenta dětí, nyní je to lehce přes 16 procent, tedy pětkrát více. K tomu každé desáté dítě trpí aspoň mírnou nadváhou. Čtvrtina dětí tak vybočuje z grafu normální hmotnosti.
Data vyplývají z nové studie praktických lékařů, jenž dětem v období loňského dubna až června při preventivních prohlídkách měřili hmotnost, výšku, obvod pasu, břicha, boků a také krevní tlak. Pediatři do studie zanesli data více než čtyř tisíc českých dětí ve věku do pěti do 17 let.
"Trend nárůstu obezity a nadváhy dětí byl od roku 1991 víceméně setrvalý. V posledních dvou letech ale vidíme obrovský skok. Covid problém zdůraznil,“ upozorňuje lékařka a expertka na zdravý životní styl Alena Šteflová. Nezdravý trend potvrzuje i studie Světové zdravotnické organizace (WHO), jejíž tuzemské pobočce Šteflová dlouhodobě šéfovala.
Místo vzduchu videohry
Právě pandemie koronaviru problém dětské obezity umocnila. Kvůli vládním opatřením ve školách neprobíhaly hodiny tělesné výchovy, uzavřené byly i sportovní kroužky, oddíly, ale také hřiště. Vymýšlení fyzické aktivity tak zůstalo především na rodičích. Ani ti to ovšem neměli jednoduché: museli skloubit pracovní povinnosti s novinkou v podobě distanční výuky. Navíc v dobách nejhorší epidemiologické situace vláda nařídila domácí karanténu. To vše vedlo k tomu, že se děti místo pohybu na čerstvém vzduchu věnovali mnohem více sledování televizí či hraní počítačových her.
Rodiče by se přitom podle lékařů rozhodně neměli spoléhat na známé rčení babiček „On(a) z toho vyroste“. Naopak. Problémy spojené s obezitou si přenáší čtyři děti z pěti do dalších fází života v podobě nejen chronických onemocnění, ale i těch psychických. Častěji jsou tyto děti například terčem šikany či diskriminace.
Navíc mají mnohem větší sklony k pokusům o sebevraždu. „Prognóza je, že do roku 2030 budeme mít 35 procent obézní dospělé populace, jestliže nenastavíme opatření, která budou tento problém řešit. Je nejvyšší čas s tím něco udělat. Zapojit by se měly rodiny, komunity i školy,“ burcuje lékařka Šteflová.
Profíci v tělocvičně
Jedním ze způsobů, jak děti přilákat ke sportu, a hlavně je komplexně rozhýbat, a tím tak zvrátit trend přibývajícího počtu obézních dětí, je zatraktivnění hodin tělesné výchovy na základních školách. Pomoci s tímto nelehkým úkolem má nový program Trenéři ve škole. Vše je založeno na spolupráci školy s vyškolenými trenéry z různých sportů.
Trenéři se střídají na hodinách tělesné výchovy zhruba po pěti týdnech, samozřejmostí a nezbytností je spolupráce přímo s učitelem. „Vztah ke sportu se formuje u dětí právě do deseti let. Po lockdownech vidíme, že se nám až třetina dětí nevrátila do klubů a zároveň víme, že nadváhou trpí více děti ze socioekonomicky znevýhodněných rodin. Školy jsou tedy logickou odpovědí a na ty bychom se měli soustředit,“ říká trenér ragby a jeden ze zakladatelů Jan Macháček.
Od února by měli trenéři pomáhat již na stovce základních škol. Přitom nápad se zrodil teprve třemi lety. „Před 1,5 rokem jsme působili ve 12 školách. Dnes jsme v 88 školách a 14 lokalitách. Spokojené jsou učitelky, rodiče, ředitelé ale především pak děti. Chtěli bychom, aby se program rozšířil po celé republice. Vzorem by nám mohlo být Slovensko, kde se námi inspirovali a z programu Trenéři ve škole tam vznikl národní projekt,“ dodává trenér a rovněž jeden ze zakladatelů programu Antonín Barák.
Klesající zájem o sportování v době pandemie potvrzují i pojišťovny. Pojištěnci totiž mohou čerpat určité finanční příspěvky na dlouhodobou sportovní činnost. Jenže takovýchto žadatelů od „předcovidového“ roku 2019 ubylo. Zatímco ve zmíněném roce evidovala Všeobecná zdravotní pojišťovna od svých pojištěnců téměř 154 tisíc žádostí, v roce 2021 je to bylo lehce přes 110 tisíc.
Výkyv v počtu žádostí eviduje i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. V roce 2019 čerpalo finanční příspěvek 93,2 tisíce pojištěnců, o rok později to bylo necelých 77 tisíc. V uplynulém roce ale počet žadatelů nakonec dorovnal číslo z roku 2019.
Původní článek najdete zde v Ústeckém deníku. Děkujeme za publicitu!
Doporučení WHO pro děti a dospívající ve věku 5 až 17 let
měli by mít v průměru nejméně 60 minut denně mírné až intenzivní, převážně aerobní fyzické aktivity
měli by zařazovat aerobní aktivity vysoké intenzity stejně jako takové aktivity, které posilují svaly a kosti nejméně tři dny v týdnu.
měli by omezit množství času stráveného sezením, zejména množství rekreačního času u obrazovky
U dětí a dospívajících zlepšuje fyzická aktivita
fyzickou kondici (kardiorespirační a svalová kondice)
kardiometabolické zdraví (krevní tlak, dyslipidémie, glukózová a inzulínová rezistence)
zdraví kostí
kognitivní výsledky (akademická výkonnost, výkonná funkce)
duševní zdraví (snižuje příznaky deprese)
snížení nadváhy
(zdroj: WHO)
Comments